TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

BOLEST HLAVY

Definice BOLESTI HLAVY

Bolest hlavy rozhodně není pouze steskem hypochondrů a výsadou hysterek. Je to skutečná nemoc, kterou do systému řadí a popisuje i Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). Bolest hlavy jako příznak může skutečně doprovázet banální choroby, ale na druhé straně představovat i známku varující před ohrožením života. Není radno ji podceňovat a spoléhat se na rozličné "osvědčené" pokusy o domácí léčbu. Bolest obecně slouží odpradávna k tomu, aby varovala. Říká: "Pozor, děje se něco špatného!" Akutní bolest bývá zpravidla signálem upozorňujícím na porušení rovnováhy v pochodech našeho těla, příznakem onemocnění. Vnímání a vedení bolesti zajišťují senzitivní nervová vlákna a jejich zakončení. Samotný mozek však překvapivě tato vlákna téměř žádná nemá a nemůže proto bolet. Intenzivní bolest může vznikat v obalech mozku - mozkových plenách. Bolest hlavy, jakou zná většina z Vás, má však svůj původ mimo lebeční dutinu. Kůže, svaly, vazy, povrch kostí, sliznice, oči i zuby jsou bohatě protkány citlivými nervovými vlákny a mohou být zdrojem bolesti. Největší skupinu (asi 75 %) tvoří takzvané primární bolesti hlavy. Vyskytují se samy o sobě, na jejich vzniku se nepodílí jiné onemocnění. Nejznámější z nich je určitě migréna, ale nejčastější je takzvaná tenzní bolest hlavy (bolest hlavy z nadměrného psychického napětí). Sekundární bolesti hlavy - bolesti hlavy jako součást jiných onemocnění - tvoří menší, ale někdy o to závažnější skupinu. Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy také jako civilizační choroby. Některým z různých druhů bolestí hlavy trpí až 93 procent mužů a 99 procent žen.

Co je BOLEST HLAVY

Primární bolesti hlavy:

Migréna  

Migréna je nejznámější primární bolestí hlavy. Její výskyt je v Evropě asi 18% u žen a 5% u mužů. Většinou přichází v pubertě, ale vyskytuje se i v dětském věku. Je to opakující se záchvatovité onemocnění. Záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako je podrážděnost čipřecitlivělost. Po prodromech může následovat tzv. aura. Podle její přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury. Aurou se nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku. Při vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou jednostranné bolesti (hemikranie). Strany se při jednotlivých záchvatech mohou měnit a při maximu záchvatu se mohou rozšiřovat na celou hlavu. Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní. Pokud záchvat trvá déle než tři dny, označuje se tento stav jako status migrenosus.

Typický pro nemoc je rodinný výskyt (genetická predispozice). Příčinou záchvatu je nejspíše přílišná aktivita buněk v oblasti mozkového kmene, která vyvolá chybnou aktivitu jádra pátého hlavového nervu a lokální vazodilataci (rozšíření cév). Některé migrény mohou mít souvislost se stresem, alergiemi nebo s menstruačním cyklem. Komplikací migrény je tzv. transformovaná migréna. Je způsobena dlouholetým nadužíváním analgetik. Mozek méně tlumí vedení bolesti. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé.

Tenzní bolest (tenzní cefalea)

Jedná se o nejčastější bolest hlavy. Rozlišuje se forma epizodická (bolesti trvají hodinu až několik dnů) a forma chronická (bolesti trvají i více týdnů). Postihuje asi 20% populace v rozvinutých zemích. Objevuje se nejčastěji v období puberty, maximum výskytu je v produktivním věku a ve stáří výskyt ubývá. Vzácněji se může projevit i v dětském věku. Častý je rodinný výskyt. Může být provázena migrénou a jsou i přechodné varianty mezi tenzní cefaleou a migrénou.

Nejvýraznějšími rizikovými faktory jsou stresové situace, nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole. Náchylné jsou neurotické osoby, lidé s depresí nebo po vysoké fyzické či psychické zátěži. Vyvolávacím faktorem také může být napětí v šíjových a hlavových svalech.

Cluster headache  

Toto onemocnění nemá český název. Vyskytuje se asi 10krát méně než migréna a postiženi jsou především muži středního věku. Je typické silnými jednostrannými záchvatovitými bolestmi v oblasti orbity (v oblasti oka). Záchvaty trvají jednu až tři hodiny a jsou nakupeny v několika dnech až týdnech. Tyto časové úseky se záchvaty se nazývají clustery. Časový průběh je také nejcennějším diagnostickým vodítkem.

Chronická paroxysmální hemikranie  

Onemocnění vzácné a postihuje především ženy. Typické je kratšími záchvaty, které se opakují několikrát denně. 

Bolesti hlavy z nadužívání léků  

Chronická každodenní bolest hlavy, transformovaná migréna. Bolest vzniká jako komplikace ostatních primárních bolestí hlavy. Je způsobena častým (každodenním) užíváním nejčastěji analgetik, či ergotaminových léčiv. Bezpečná hranice užívání analgetik, která by stoprocentně ochránila před vznikem této komplikace nelze jednoznačně určit. Podstatou této bolesti je změna tlumení vedení bolesti v mozku, navozená užíváním analgetik. Dříve podprahové (málo intenzivní) podněty jsou vyhodnocovány jako bolestivé. Čas potřebný ke vzniku bolesti je závislý na množství a druhu užívaných analgetik. Udává se, že vzniká u běžných analgetik po deseti letech, u kombinovaných může vzniknout již po roce. Rizikové faktory jsou neurotická osobnost, deprese, stresové situace (nejčastěji v zaměstnání, rodinně, škole), menopauza, užívání analgetik.

Další primární bolesti

• idiopatická bodavá bolest hlavy
• bolest ze zevní komprese
• bolest vyvolaná chladem
• bolest při kašli
• bolest z námahy
• bolest spojená se sexuální aktivitou

​

Sekundární bolesti hlavy:

Bolesti z této skupiny mají různý charakter, lokalizaci, vyvolávající podněty i dobu trvání.

Bolest poúrazová

Bolest po úrazu hlavy. Může se objevit vedle akutních bolestí i bolest chronická.

Bolest spojená s cévním onemocněním mozku

Patří sem cévní onemocnění mozku (ischémie – nedokrevnost, hemoragie – krvácení).

Vše patří k život ohrožujícím stavům.

Bolest spojená s nitrolebními poruchami

Jedná se o nejzávažnější skupinu bolestí hlavy. Většina příčin bolestí z této kategorie patří mezi život ohrožující stavy. Patří sem syndrom nitrolební hypertenze (zvýšený nitrolební tlak). V tomto případě je nutné pomýšlet i na nádorové postižení v oblasti mozku. Další příčinou bolestí je zánětlivé postižení mozkových obalů (meningitidy).

Bolest hlavy spojená s vysokým krevním tlakem (arteriální hypertenze)

Bolest spojená s infekcí mimo oblast hlavy

Patří sem například chřipka, horečnaté infekční stavy.

Bolest způsobená chemickými látkami nebo jejich vynecháním

Obdoba bolesti z nadužívání léčiv. Patří sem především alkohol.

Bolest spojená s poruchami metabolismu

Patří sem bolesti hlavy po dialýze, při cukrovce, při nedostatku kyslíku atd.

Bolest spojená s onemocněním lebky, krku, očí, zubů, záněty dutin

Léčbou je zde vždy odstranění vyvolávající příčiny bolestí. Patří sem také tzv. Cervikokraniální syndrom. Jde o bolesti hlavy, které mají příčinu v oblasti krční páteře. Mají zde velký vliv psychické vlivy, zátěž krční páteře, postižení krční páteře.

Kraniální neuralgie  

Lokalizace a charakter bolestí jsou závislé na průběhu senzitivních vláken (vlákna čití-vedou podněty bolesti, tlaku, teploty, atd.) hlavových nervů.

Neuralgie trigeminu (neuralgie V. hlavového nervu, neuralgie trojklaného nervu)

Rozlišuje se forma primární a sekundární.

U primární neuralgie je až v 90 % případů utlačován kmen trojklaného nervu cévou (často a.cerebelli superior) a vzniká tzv. neurovaskulární konflikt. Vyskytuje se v produktivním věku a ve stáří.

Sekundární neuralgie trigeminu vzniká při dráždění nervu jinými chorobnými procesy. Nejčastější je postherpetická neuralgie (po prodělaném pásovém oparu), neuralgie při zánětech dutin, neuralgie způsobená chorobami dutiny ústní (zuby, postižení čelistního kloubu). U sekundární neuralgie není spouštěcí zóna, není bolestivý tik, mohou být postiženy všechny tři větve trojklaného nervu. Bolest má spíše trvalejší a méně záchvatovitý charakter.

Standardní léčba BOLESTÍ HLAVY

Migréna

K preventivní medikaci se obvykle přistupuje, pokud je frekvence záchvatů asi 3 až 4 za měsíc. Patří sem léky z kategorií antidepresiva, antiepileptika, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů, antagonisté serotoninu a inhibitory prostaglandinů. Léčbu migrény dělíme na léčbu akutního záchvatu a preventivní medikaci. Při léčbě záchvatu se užívají léky z kategorie analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika. Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou léky z kategorie Triptany. Při zvládání záchvatů pomáhá stlačení spánkových tepen (šátek okolo hlavy), studený obklad, pobyt v temnu a tichu a především spánek.

Tenzní bolest (tenzní cefalea)

V léčbě je nejdůležitější psychoterapie. Z leků je nevhodné užívání analgetik. Nasazují se nesteroidní antiflogistika, antidepresiva, anxiolytika.

Cluster headache

K léčbě akutního záchvatu je používána krátkodobá inhalace 100% kyslíku. Z léků triptany a prednison.

Bolesti hlavy z nadužívání léků

Při léčbě je nutné úplné vysazení nadužívaných léků. Po překonání abstinenčních příznaků asi po dvou dnech je třeba správně diagnostikovat původní bolestivé onemocnění a nasadit správnou léčbu. Až u 50 % pacientů se znovu objevuje nadužívání léků a návrat onemocnění.

Bolest hlavy spojená s vysokým krevním tlakem (arteriální hypertenze)

Léčbou je snížení krevního tlaku, změna životního stylu, relaxace.

Neuralgie trigeminu (neuralgie V. hlavového nervu, neuralgie trojklaného nervu)

V medikamentózní terapii se užívá karbamazepin, gabapentin, hydantoiny, neuroleptika, antidepresiva. Pokud medikamenty nepomáhají, lze přejít k neurochirurgické léčbě, při které se mezi kmen nervu a cévu vloží teflonová destička (mikrovaskulární dekomprese). Také je možný zákrok pomocí gamma-nože (stereotaktická radiochirurgie). Dříve hojně používaná metoda s použitím glycerolu (retrogasserská glycerolová rhizotomie) se již užívá méně.

Příznaky BOLESTI HLAVY

Migréna

Z příznaků nemoci jsou nejdůležitější jednostranné chronické (opakující se) bolesti. Bolesti jsou velmi intenzivní a jsou doprovázeny nutkáním ke zvracení (nauzea) až zvracením, přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a světlo (fotofobie). Aura u migrény není totožná s aurou epileptickou. Příznaky migrénové aury jsou senzitivní (dočasná jednostranná snížená citlivost-hypestézie, jednostranné mravenčení-hemiparestézie), zrakové (jiskření, záblesky, výpadky zrakového pole), motorické (jednostranná částečná ztráta hybnosti-hemiparéza, nebo jednostranná úplná ztráta hybnosti-hemiplegie), poruchy řeči, okohybné poruchy. U bazilární migrény (zvláštní typ migrény, kde jsou příznaky obdobné jako při postižení mozkové tepny a. basilaris) mohou být závratě, dvojité vidění (diplopie) někdy až ztráta vědomí.

Tenzní bolest (tenzní cefalea)

Hlavním příznakem je tupá bolest nejvýše střední intenzity, nejčastěji oboustranná. Není přítomno zvracení. Typická lokalizace bolesti je v týlu a ve spáncích.

Cluster headache

Příznaky jsou řezavá ostrá bolest s typickým časovým průběhem a orbitální lokalizací. Dále je přítomno slzení, červená spojivka (konjunktivální injekce), sekrece z nosu, zduření nosní sliznice, pocení na čele a tvářích, oteklé víčko (edém víčka). Forma se záchvaty střídající období klidu (epizodická forma) může přejít ve formu chronickou, kde záchvaty střídá období s trvalejší bolestí s nižší intenzitou v oblasti orbity.

Bolest hlavy z nadužívání léků

Příznakem je chronická bolest menší intenzity. Po čase přechází v každodenní bolest. V tomto stadiu již mizí záchvaty původního onemocnění.

Bolest spojená s onemocněním lebky, krku, očí, zubů, záněty dutin

Příznakem je bolest v týlu a spáncích, někdy závrať. Při nejisté diagnóze je nutné vyloučit jinou příčinu bolestí, především nitrolební krvácení.

Neuralgie trigeminu (neuralgie V. hlavového nervu, neuralgie trojklaného nervu)

Příznakem je několik sekund trvající záchvat velmi intenzivní bolesti v oblasti inervované druhou a třetí větví trojklaného nervu (oblast oka, dolní čelisti a tváře). Záchvaty se opakují až několikrát za den. Lze nalézt tzv. spouštěcí zónu, což je okrsek na sliznici dutiny ústní nebo na kůži v inervované oblasti, jehož podrážděním se vyvolá záchvat. Stimulem může být dotyk nebo i jen vítr, mluvení. Záchvat se projevuje jako bolestivý stah mimického svalstva tzv. bolestivý tik. Pacienti mají problémy s jídlem, mytím a přidávají se tím k nemoci i problémy sociální a psychické.

Odstranění BOLESTÍ HLAVY tradiční čínskou bylinnou medicínou