TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

ZÁNĚT ŽALUDKU (gastritida)

Definice ZÁNĚTU ŽALUDKU

Gastritida - tento termín se používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku. Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida), nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida).

Termín akutní znamená, že příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné.

Chronická se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).

Příčiny vzniku ZÁNĚTU ŽALUDKU

Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem) žluče do žaludku. 

• Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv.
• Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní gastritidu.
• Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými infekcemi.

 Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí  bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená  životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina  lidské světové populace je infikovaná touto bakterií, nejvíce  v rozvojových zemích. U většiny osob nakažených bakterií  Helicobacter pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč  tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti,  ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl - alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem. Gastritida vzniklá na podkladě infekce Helicobacter pylori se nazývá Gastritida typu B (B = bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu. Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý účinek na žaludek. Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého střeva. Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů, dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá Chemická gastritida, gastritida C.

Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě autoimunity - Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv. parietálním buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením parietálních buněk. Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují vnitřní činitel (intrinsic faktor). Je to látka nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém střevě. Nedostatkem vitamínu B12 vzniká chudokrevnost (perniciózní anémie). Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné tvorbě červených krvinek (erytrocytů).

Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární infekce, onemocnění jater a ledvin.

Standardní léčba ZÁNĚTU ŽALUDKU

Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku  musí vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně  (bioptický vzorek) získá lékař při endoskopickém  vyšetření. Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku,  zavede skrz ústa přes jícen až do první části tenkého střeva  flexibilní, trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop).  Před zavedením endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.  Lékař má přes endoskop možnost prohlédnout si stav výstelky  trávicích orgánů pacienta. V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do laboratoře. Odběr tkáně není bolestivý (ale nepříjemný), neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20 - 30 minut, ale pacient by neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků. Rizika vyšetření jsou vzácná. Převážná většina pacientů, kteří si po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto místa při jeho vsouvání. Vzácnou komplikací je krvácení nebo proděravění stěny žaludku.

Rentgenové vyšetření žaludku - sledují se známky zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.

Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné vyšetřovací metody.

Rychlý ureázový test - prokazuje enzym (ureázu), který produkuje Helicobacter pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků. Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.

Kultivace - vyžaduje speciální podmínky odběru i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je ve vzorku přítomná) vypěstuje.

Dechový test - provádí se nalačno. Po vypití označené látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci pacienta.

Stanovení Helicobacter pylori v stolici - za použití imunologických metod se hledá přítomnost Helicobacter pylori v stolici. Test je vhodný pro vyšetření dětí.

Vyšetření krve - v odebraném vzorku krve se hledají protilátky proti Helicobacter pylori.

Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek. Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také dietní režim, podle tíže stavu. První 1–2 dny by se měly pít jen tekutiny (dobrý je vlažný černý neslazený čaj), popř. jíme dietní suchar. Na druhý den můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové polévky (krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální stravu má probíhat pozvolna, asi za týden. Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv.spazmoanalgetika, případně léky proti zvracení a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení. Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný - soda bikarbona), které jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše při mírnějších zánětech žaludku a způsobují rychlou úlevu od bolesti. Antagonisté H2 receptorů (antihistaminika - ranitidin), nebo inhibitory protonové pumpy (př. omeprazol, Helicid) tlumí nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny - antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku. Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné uhlí. Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní stav výstelky žaludku. Když se Helicobacter pylori najde náhodně u pacienta bez obtíží, není zvykem zahájit léčbu. Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv. trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou antibiotik a jednoho inhibitoru protonové pumpy, někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky. Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě injekcí).

Komplikace ZÁNĚTU ŽALUDKU

Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů. Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do žaludku. Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny žaludku. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho (chronické, např. autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá intestinální metaplazie). Vznik této přestavby je předstupněm při vzniku žaludečního karcinomu.

Příznaky ZÁNĚTU ŽALUDKU

• bolest v nadbřišku (epigastrium)
• nechutenství až odpor k jídlu
• časté říhání
• pocit nevolnosti
• nutkání ke zvracení (nauzea)
• zvracení
• nadýmání
• plynatost (flatulence)
• břišní kolika
• průjem
• tmavá stolice
• úbytek hmotnosti.

Když obtíže trvají týden nebo i déle, měli byste navštívit lékaře.

U akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce, několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků. Způsobuje spíše nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka (tělesná teplota nad 38°C) nebývá. Maximálně se mohou vyskytnout krátce trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti k jídlu, občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové stolice. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned lékařskou pomoc.

Odstranění ZÁNĚTU ŽALUDKU tradiční čínskou bylinnou medicínou