TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

ZÁNĚT LEDVIN (pyelonefritida)

Definice ZÁNĚTU LEDVIN

Pyelonefritida je infekční zánětlivé onemocnění ledvin, většinou bakteriálního původu (doslova se jedná o zánět pánvičky ledvinné a ledviny). Může se vyskytovat ve formě akutní (rychle nastupující, probíhající s výraznějšími příznaky) nebo chronické (dlouho trvající, s vleklými, méně specifickými příznaky, případně bez příznaků). K onemocnění dochází nejčastěji tak, že infekce vystoupá do ledviny z močových cest. V případě nedostatečného nebo žádného léčení může vést k selhání ledvin. Pyelonefritida je jednou z hlavních příčin chronické renální insuficience (ledvinové nedostatečnosti), která vede při postižení obou ledvin k nutnosti náhrady funkce ledvin dialýzou.

Co je ZÁNĚT LEDVIN

Ledviny slouží v těle především k očišťování krve od splodin a metabolitů tak, aby v krvi zůstalo jen to, co má. Tvoří se v nich moč, ve které tyto splodiny putují do pánvičky ledvinné a z ní do močovodů. Močovody odvádějí moč do močového měchýře, kde dochází k jejímu sběru a odkud je poté odváděna močovou trubicí ven z těla. Onemocnění většinou nevzniká jen tak, nýbrž na podkladě přítomnosti nějakého rizikového faktoru. Nejčastěji jde o infekci vzestupnou, kdy dojde k vystoupání bakterií močovodem z měchýře, případně z močové trubice až do ledviny (ascendentní šíření infekce). V některých, méně častých případech může dojít k tomu, že se infekce do ledviny dostane krví. V těchto případech bývá pyelonefritida komplikací základního onemocnění, jakými jsou např. hnisavý zánět kloubu nebo bakteriální endokarditida. Infekce se pak po těle roznáší krví a může se uchytit právě třeba v ledvině (hematogenní šíření infekce).

Standardní léčba ZÁNĚTU LEDVIN

Pokud je průběh nekomplikovaný, jsou na prvním místě v léčbě pyelonefritidy antibiotika. Také se používají léky na zmírnění průvodních obtíží, především nesteroidní antiflogistika (protizánětlivé léky). Je doporučován vysoký příjem tekutin. U těžších případů a případů opakovaných infekcí bývá nutná hospitalizace, kdy se antibiotika podávají nitrožilně a dochází k řadě dalších vyšetření, která mají za úkol rozpoznat příčinu onemocnění. Pokud se jako příčina opakovaných infekcí zjistí urolitiáza nebo vezikoureterální reflux, řeší se tyto příčiny na urologickém oddělení. U urolitiázy je nutno kameny odstranit, což se provádí nejčastěji tzv. lithotripsí, kdy se kameny rozbíjejí pomocí ultrazvukových vln z venčí těla. V případě vezikoureterálního refluxu je na místě chirurgická korekce této abnormality.

Příznaky ZÁNĚTU LEDVIN

Příznaky se vyskytují jednak na močových cestách a jednak mimo ně, podle závažnosti postižení. Z následujících příznaků se mohou vyskytovat jen některé, ale též všechny najednou. Jedná se především o časté močení a výrazné, leckdy trvalé nutkání na močení a to i v průběhu noci ve spánku (nykturie). Při močení se vyskytují bolesti charakteru řezání nebo pálení a moč mívá zakalený vzhled, často nepříjemně zapáchající. V moči se též může vyskytnout přímo hnis a vzácností není ani krev. Někdy též dochází k nemožnosti vymočit se při veškeré snaze. K těmto projevům, vypovídajícím o onemocnění močových cest se přidávají další, které už nemusí být tak specifické, ale k onemocnění patří a potvrzují diagnózu.

• bolest nebo pocit tlaku v břiše
• bolest v bedrech
• zvýšená teplota.

Při závažnějším postižení teplota stoupá až k horečce (teplota nad 38˚C), objevuje se třesavka a celková schvácenost. K tomu se může přidat zvracení a zmatenost.

U dětí může být nerozpoznaná pyelonefritida jednou z příčin nočního pomočování. Zvlášť varovné je to v případech, kdy se dítě v noci již normálně nepomočuje a najednou opět začne. U chronické formy bývají obtíže nespecifické, mohou převládat příznaky „chřipkové“, ale výjimkou není ani zcela asymptomatický průběh. U těchto pacientů, pokud jsou pyelonefritidou postiženy obě ledviny, hrozí vysoké riziko chronického selhání ledvin, končící často bohužel ztrátou funkce ledvin s nutností náhrady ledvinných funkcí dialýzou. Pak se mohou objevit až příznaky, které má na svědomí chronické selhávání ledvin. V tom případě se může vyskytnout vysoký krevní tlak, anemie (chudokrevnost), osteoporóza a často též trvalé svědění kůže. Při těžkém neléčeném selhávání vzniká tzv. uremický syndrom, z důvodu nedostatečného očišťování krve od močoviny. Ten se projevuje výrazným úbytkem na váze, častým nutkáním na zvracení až zvracením, a někdy též krvavými průjmy. Dále se vyskytují opakované infekce z důvodu snížené imunity a sklonům ke krvácení. 

Odstranění ZÁNĚTU LEDVIN tradiční čínskou bylinnou medicínou