TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

PORUCHY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Jak funguje ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Štítná žláza je umístěna dole na krku před hrtanem. Produkuje hormony, které regulují metabolismus a energetickou spotřebu buněk. K výrobě hormonů potřebuje jód, jenž vychytává z krve. Činnost štítné žlázy je hormonálně řízena z hypofýzy - podvěsku mozkového - pomocí štítnou žlázu stimulujícího hormonu (THS).

Jaké jsou typy PORUCHY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

 A) STRUMA = VOLE

 Nejznámějším a nejčastějším onemocněním štítné  žlázy je její prosté zvětšení - struma, lidově  nazývaná vole. Jednou z jejích hlavních příčin je  právě nedostatek jódu, který štítná žláza potřebuje k  výrobě hormonů. Aby mohla i nadále produkovat  jejich dostatečné množství, zbytní. Vznik strumy však  ještě neznamená, že je narušena i funkce štítné žlázy.

B) ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Záněty štítné žlázy mohou mít různé příčiny. Většinou je dělíme do tří skupin – na záněty akutní, subakutní a chronické. Každá skupina má svého původce i specifický průběh, obecně ale platí, že zánět, který se v oblasti štítné žlázy vytvoří, dočasně či dlouhodobě narušuje funkci štítné žlázy a poškozuje její tkáň.

Záněty akutní jsou bakteriálního původu, infekce ke štítné žláze proniká nejčastěji skrz dutinu ústní či nosní, může se také rozšířit z již probíhajícího onemocnění v oblasti krku.

Subakutní zánět dodnes nemá přesně danou příčinu – pravděpodobným původcem nemoci je virová infekce nejčastěji související s již probíhajícím onemocněním dýchacích cest, příušnic či po virových epidemiích.

C) HYPOFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypotyreóza) = SNÍŽENÁ FUNKCE

Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) se mnohdy projevuje nenápadně a trvá roky, než se na ni přijde. Praktický lékař, pokud na takovou poruchu pomýšlí, provede odběr krve a zaměří pozornost na stanovení hladiny TSH (tyroxin stimulujícího hormonu) a stanovení hladiny jednoho z hormonů T3 nebo T4 štítné žlázy a může se tak rychle orientovat o funkčnosti štítné žlázy. Při nejasnosti pacienta odešle k endokrinologovi, který provede další testy, které se zaměřují na tvorbu protilátek proti buňkám štítné žlázy, které produkují hormony. Jedná se o soubor příznaků, které se projeví v případě, že se ve žláze tvoří menší množství hormonů než tělo potřebuje. Je opakem hyperfunkce.

Mezi typické příznaky patří zimomřivost, snížená výkonnost a přibývání na váze. Tělo funguje zpomaleně, projevuje se únava, pocit chladu, snížená schopnost soustředit se, pacient trpí poruchou paměti, přibýváním na váze.

Po čase se příznaky zhoršují: suchá kůže, lámavé nehty, zácpa, bolesti a křeče svalů, pomalý srdeční tep a u žen dochází k prodloužení intervalů v menstruačním cyklu a k silnějšímu krvácení. Vzhledem k tomu, že tato choroba způsobuje nepravidelnou ovulaci, ženy, které se neléčí, můžou mít problémy s početím a s větší pravděpodobností potratů a předčasných porodů. Výsledkem snížené funkce štítné žlázy jsou také deprese (20 %).
Hormon nahradí pravidelným užíváním tablet. Správný lék a dávkování se musí stále sledovat. Protože nadměrným dodáváním hormonu se zvyšuje riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie a poddávkováním zase zvýšíme krevní tlak a hladinu cholesterolu.

D) HYPERFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypertyreóza) = ZVÝŠENÁ FUNKCE

Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza) vzniká při zvýšeném uvolňování hormonů štítné žlázy do Vaší krve a zvýšené reakci tkání na tyto hormony. Její příčinou je nejčastěji autoimunitní zánět nebo vzácněji hyperfunkční uzel (adenom). Autoimunitní zánět štítné žlázy s nadprodukcí hormonů (Graves-Basedowova choroba) způsobují abnormální protilátky, které s Vaše tělo samo tvoří. Vážou se na receptory ve žláze a podněcují ji k tvorbě hormonů. Důvod, proč se tyto protilátky tvoří zatím neznáme. Pravděpodobně za to můžou geny a porucha v imunitním systému. Vyvolávající okamžikem je často stres, nepříjemný citový zážitek nebo virové onemocnění. Hyperfunkční uzel (adenom) vzniká v případě, že se některé buňky štítné žlázy vymknou kontrole. Začnou se nekontrolovaně množit a produkovat hormony v množství, které Vaše tělo nepotřebuje. Adenomy jsou vzácnější a trápí většinou starší lidi.

Příznaky jsou přesně opačné než u hypofunkce: rychlý tep, nervozita a podrážděnost, stálý pocit horka, svalová slabost, měknutí nehtů, padání vlasů, častější vyměšování, úbytek na váze při stále stejném příjmu potravin, u žen kratší menstruační interval a slabší krvácení. Často mají pacienti pocit přebytečné energie a současně mohou mít i pocit slabosti a cítit se zcela vyčerpaní. Mnoho lidí s hyperfunkcí má také problémy s očima - mají je zarudlé, podrážděné, suché a oteklé. Objevuje se zvýšený tlak na oční nerv a na tkáň v očnici, což způsobuje vylézání očí z očních důlků (Basedowa choroba).

Léčení bývá složitější - jde o to zastavit tuto zvýšenou aktivitu. Existují tři možnosti: podávání radioaktivního jódu na oslabení činnosti štítné žlázy, podávání léků na zastavení zvýšené produkce hormonu, chirurgické odstranění štítné žlázy, jejíž funkce se pak nahrazuje trvalým dodáváním chybějícího hormonu.

Standardní léčba ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

A) STRUMA = VOLE

U léčby strumy je nutné nejdříve vyřešit příčinu. Pokud lékař zná příčinu, problém snáze vyřeší. Nejčastější příčinou je nedostatek jódu, proto stačí zvýšit příjem této látky. U některých problémů je nutný chirurgický zákrok nebo léčba léky.

B) ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

• akutní - léčíme antibiotiky, která působí proti bakteriálním a mykotickým infekcím. Nejlepší je cílená léčba na základě biopsie, která prokáže přímého původce nemoci. V případě neúspěchu antibiotické léčby přistupujeme k chirurgickému odstranění postižené části štítné žlázy. Prognóza je většinou příznivá, ale závisí na rozsahu zánětu a správnosti léčby.​
   
• subakutní - se užívají protizánětlivé léky, první volbou jsou léčiva nesteroidní, pokud však potíže neustupují, volíme terapii kortikoidy. Kortikoidy se používají u řady zánětlivých chorob revmatických, systémových, kožních, plicních a jiných, kde je vhodné tlumit nadměrnou činnost imunitního systému. Ve většině případů se subakutní zánět vyléčí, pouze u 10 % nemocných vzniká trvalé snížení funkce štítné žlázy, tzv. hypotyreóza.
   
• chronický - léčba chronického zánětu štítné žlázy je založena na kontrole funkce a podávání hormonů, které žláza tvoří v menším množství. V případě včasné a správné léčby je prognóza obvykle příznivá.

C) HYPOFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypotyreóza) = SNÍŽENÁ FUNKCE

Pro správnou léčbu je nutné nejprve provést vyšetření, která potvrdí diagnózu a zjistí i vážnost onemocnění. Lékař musí zjistit, výskyt poruchy štítné žlázy u pacienta nebo v jeho rodině. Dále se bude zajímat, netrpí-li, pacient některou autoimunitní chorobou, nebo jestli mu v minulosti nebyla provedena radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku. Lékař pak prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost. Poté, provede krevní testy, jimiž zjistí hodnotu hormonů a případné protilátky, proti štítné žláze. Dále je na řadě vyšetření ultrazvukem a v ojedinělých případech i biopsie štítné žlázy. Po řádném vyšetření následuje celoživotní léčba, jejímž základem, je podávání vhodné dávky chybějících hormonů (tyreostimulačního hormonu, tyroxinu a trijodtyroxinu). Léky je nutné užívat dle předpisu a pravidelně docházet na kontroly (obvykle jedenkrát za 2–6 měsíců), aby bylo možné, dle stanovených hladin hormonů léky správně dávkovat. Léky na hypofunkci štítné žlázy, se většinou užívají odděleně od jiných a na lačno, asi 30 minut před jídlem, aby se umožnilo správné vstřebávání.

D) HYPERFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypertyreóza) = ZVÝŠENÁ FUNKCE

 Správná léčba závisí na příčině, která nemoc způsobuje. V případě,  že hypertyreóza je následkem zánětu, stačí pouze léčit projevy  nemoci, protože zvýšená funkce je zde pouze přechodná a po  zaléčení se opět vrátí do normálního stavu. Nezanedbatelnou roli zde  hraje i klidová terapie, nemocný se vyhýbá zvýšené psychické  i fyzické námaze. Nedoporučuje se pití alkoholu, černé kávy,  parní lázně a opalování. Jestliže je příčinnou nemoci Basedowova  choroba, je farmakologická léčba nezbytná. Léčba se zahajuje  vyššími dávkami tyreostatických léků, které se postupně snižují,  dle stavu pacienta a laboratorních vyšetření. Dle potřeby se zpočátku přidávají i léky nazývané betablokátory. Normalizaci funkce štítné žlázy lze očekávat za 2–3 měsíce. Léčbu je však nutné dodržovat po dobu minimálně 12–18 měsíců. Nepodaří-li se nemoc zvládnout pouze pomocí léků, je třeba přistoupit k chirurgickému řešení, spočívajícím v odstranění štítné žlázy (tyreoidektomie). Po tomto výkonu zcela chybí hormony štítné žlázy a je nutné jej pak celoživotně nahrazovat. Na tento zákrok, je třeba pomýšlet také u osob s cukrovkou I. typu, či jinou autoimunitní chorobou, u pacientů s nadměrnou strumou, u žen plánujících těhotenství anebo u lidí, kde se očekává dlouhodobější, nadměrný stres. Po operaci může být lékařem předepsána lázeňská léčba. Někdy, se terapie provádí radioaktivním jódem. Radioaktivní jód je vychytáván štítnou žlázou, čímž dochází k jejímu místnímu ozáření. Tato terapie, je poměrně šetrná alternativa operace, avšak je zcela nevhodná pro těhotné ženy. Pro správnou diagnostiku a léčbu je nutné pacienta řádně vyšetřit. Lékař se bude zajímat o to, jestli se u pacienta nebo u jeho příbuzných, nevyskytuje nějaká porucha štítné žlázy. Dále je důležité vědět, jestli nemocný netrpí autoimunitní poruchou (cukrovka, celiakie) nebo, jestli mu v minulosti nebyla provedena radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku. Následně lékař prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost. Poté je nezbytné provést krevní vyšetření, ke stanovení hladiny hormonů. A nakonec následuje vyšetření ultrazvukem, případně i biopsie štítné žlázy.

Příznaky PORUCHY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
 

A) STRUMA = VOLE

Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky.

B) ZÁNĚT ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

• akutní - zánět se projevuje výraznou bolestí štítné žlázy, oblast krku je zarudlá a zvětšená. Nemoc provázejí horečky, únava a slabost, přidružovat se mohou i bolesti hlavy. K onemocnění jsou náchylnější lidé se slabou imunitou, nemocní trpící chorobou AIDS či tuberkulózou, v dnešní době se jedná o spíše vzácné onemocnění.

• subakutní - tento typ má velmi výrazné příznaky, která nastupují současně – jedná se o bolest v oblasti štítné žlázy, ta často vystřeluje do oblasti čelisti až pod uši. Bolest provází otok, takže nemocnému se špatně polyká. Typická je horečka kolem 39°C, malátnost, otupělost, návaly horka a zimy, pocení. V prvních dnech nemoci může docházet k hyperfunkci štítné žlázy, při léčbě zánětu tyto problémy, ale odezní.
   
• chronický - samotný zánět v podstatě nemá žádné vnější projevy, zánět ovšem pomalu ničí tkáň štítné žlázy, takže postupem nemoci dochází k hypofunkci štítné žlázy.
   

C) HYPOFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypotyreóza) = SNÍŽENÁ FUNKCE

Zprvu, se onemocnění vyvíjí většinou pozvolně a potíže jsou jen málo charakteristické (únava, zácpa, suchá kůže) a do určité míry, jsou dány i aktuálním zdravotním stavem a věkem pacienta. Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se i další příznaky a vznikne typický obraz hypotyreózy. Nedostatek hormonů štítné žlázy, způsobuje sníženou spotřebu kyslíku, což má za následek i celkové zpomalení organismu. Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se pomalu a rychle se vyčerpá. Trpí zimomřivostí, často si stěžuje, že je mu chladno, chodí hodně oblečen a vyžaduje teplé prostředí. Zpomaluje se i metabolismus a peristaltika (pohyb) střev, mnohdy tedy bývá přítomna i zácpa a v těžších případech, až neprůchodnost střevní a vznik megacolonu (rozšíření střeva). Pacienti mohou přibírat na váze a to hlavně díky tomu, že jejich organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže (myxedém). Reflex achillovy šlachy je silně zpomalen.

Hypotyreóza se projevuje i velmi suchou, olupující se pokožkou, která může mít i nažloutlý odstín. Nehty jsou roztřepené, ztluštělé, ale i přesto lomivé a rostou velmi pomalu, stejně jako vlasy, vousy a ochlupení. Pacient si často všimne, že se holí méně, než je u něj obvyklé. Nemocnému, ve větší míře, vypadávají vlasy a později, v některých případech, může dojít až k alopecii (plešatosti) a i vypadávání obočí, ze zevní strany tváře. U pacienta, mnohdy dochází, k zhrubnutí hlasu a chrapotu. Jazyk bývá vyhlazený a zvětšený (makroglosie), což brání i správné výslovnosti. Změny se bohužel projevují i na obličeji. Tvář je tuhá, odulá a nažloutlá. Oči mají prosáklá, až oteklá víčka. Pacient často pociťuje silné, krátkodobé, ale opakované bušení srdce (palpitace), má výrazně pomalejší pulz a vysoký krevní tlak (hypertenze). Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu - méně častá menstruace (oligomenorea), vymizení menstruace (amenorea), prodloužená a silná menstruace (menoragie) nebo cykly, v jejichž průběhu nedochází k uvolnění vajíčka (anovulační cykly). Bohužel ve vážnějších případech je žena neschopna donosit a porodit životaschopné dítě (ifertilita). Výše popsané změny a to zvláště ty estetické, nemají na psychiku pacienta kladný dopad a tito nemocní, ještě k tomu mnohdy trpí depresivními syndromy.

Je třeba upozornit, že toto onemocnění probíhá pomalu a z počátku nemá tak výrazné projevy, proto si jich nemocný často všimne až v pozdějším stadiu.

D) HYPERFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY (hypertyreóza) = ZVÝŠENÁ FUNKCE

Příznaky nemoci jsou závislé na věku, zdravotním stavu pacienta a množství hormonů produkovaných štítnou žlázou. Hormony zde působí jakési celkové zrychlení organismu. Obecně lze říci, že u starších osob jsou méně nápadné. Nemocný trpí někdy velmi rychlými změnami a poruchami nálad. Často mívá až euforické nálady. Bývá neklidný, nervózní, úzkostný až plačtivý, velmi špatně se soustředí a občas dělá zbytečné, mimovolné pohyby. Trpí poruchami spánku a je unavený. Při rozhovoru s tímto člověkem si všimnete, že mluví rychle, působí až hyperaktivním dojmem a hlas mu může přeskakovat. Pacient většinou trpí průjmem, což je následkem zrychlené střevní činnosti. I přes zvýšenou chuť k jídlu, ubývá na váze. Lidé s touto chorobou nesnáší teplé prostředí, často si stěžují na pocit horka. Jejich pokožka je teplá, opocená a zarudlá. Bývá popisován i dermografismus, což je stav, kdy při působení tupého předmětu na kůži, vznikne výrazné zbělení, takže je možné na kůži jakoby „psát“. Na pokožce, se mohou vyskytovat i bílé skvrny (vitiligo), kde chybí přirozený pigment. Nemocný udává zrychlený a zvýšený růst ochlupení. Ve zvýšené míře mu vypadávají vlasy, které jsou roztřepené a lomivé. Nehty mají zhoršenou kvalitu, jsou lomivé a rýhované. Může se objevit i vypadávání obočí ze zevní strany tváře. Na obličeji lze někdy spatřit návaly rudnutí. Jazyk pacienta je hladký a nápadně červený. Jestliže je příčinnou nemoci Basedowova choroba, bývá přítomen i exoftalmus (vystoupnutí oka z očnice), který může být až tak výrazný, že pacient není při spánku schopen, dovřít oční víčka. Exoftalmus je způsoben, zmnožením tkáně za očními bulby. Nemocný často popisuje i pocit, jako kdyby měl za očními víčky písek. Někdy se vyskytuje i dvojité vidění a zvýšená citlivost na světlo. Je patrný zvýšený lesk očí, snížená frekvence mrkání a slzení, Na okrajových částech těla, bývají výrazné otoky (edémy). Častým projevem je svalová adynamie, neboli svalová slabost, která může pacientovi způsobovat značné problémy při chůzi po schodech nebo vstávání ze dřepu. Objevuje se hlavně na svalech v oblasti hýždí a stehen. Na rukou je viditelný a dobře hmatný jemný třes. Nemocný má zrychlený tep a mnohdy si stěžuje na nepříjemné a silné bušení srdce, tzv. palpitace. Časté jsou i poruchy srdečního rytmu (paroxysmální tachykardie, fibrilace síní). Krevní tlak bývá vysoký a rozmezí mezi jeho horní a dolní hodnotou je veliké. U žen se mohou vyskytovat poruchy menstruačního cyklu, jako je méně častá menstruace (oligomenorea) nebo vymizení menstruace (amenorea). V těhotenství je vyšší sklon k potratům a proto, je v jeho průběhu správná léčba nezbytná.

Odstranění PORUCH ŠTÍTNÉ ŽLÁZY tradiční čínskou medicínou