TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

ČASTÉ MOČENÍ

Definice ČASTÉHO MOČENÍ

Naše vylučovací soustava má za úkol vylučovat močí z těla nepotřebné látky přijaté potravou, nebo vytvořené naším tělem. Naše krev je neustále filtrována v ledvinách, které denně vytvoří přibližně 1,5 moči. Její množství je závislé na našem příjmu tekutin stravou a pitným režimem a závisí také na našem výdeji tekutin (pocení, stolice). U častého močení je třeba  upřesnit, jak to s tím množství moči je. Můžete  běhat na toaletu každých deset minut, ale  dohromady vymočit minimum. V případě  onemocnění s častým močením je třeba mít  alespoň přibližnou představu o objemu vyloučené  moči. Laicky lze říci, že u běžných nemocí je močení většího množství moči žádoucí, protože se tak lépe promývá, čistí naše tělo. Naopak při nemoci nevhodné je močení malého množství moči.

Co je ČASTÉ MOČENÍ

Močová infekce (uroinfekce) je stav, při kterém lze prokázat přítomnost choroboplodných zárodků v moči a/nebo ve tkáních močového ústrojí. Tyto infekce jsou vyvolány především bakteriemi, v menší míře jinými mikroorganismy (např. chlamydiemi, mykoplazmaty, plísněmi a viry).

Močové infekce jsou v naší populaci velmi rozšířené – zaujímají druhé místo za infekcemi  dýchacích cest. Nejčastějšími jsou infekce tzv. dolních močových  cest (močové trubice a močového měchýře). Chlapci (vzhledem  k vyššímu výskytu vrozených vad močových cest) jsou  v novorozeneckém období postiženi infekcí močových cest 3–5krát  častěji než dívky. Po 3 měsících věku již výskyt klesá. U děvčat  v batolecím věku narůstá výskyt uroinfekcí a je relativně konstantní  až do období puberty. Tehdy dochází opět k vzestupu infekcí a  další výrazný vzestup je u žen v reprodukčním věku a trvá až do 5.  a 6. dekády věku žen, kdy se výskyt mezi oběma pohlavími  vyrovnává (u žen zvyšuje vznik infekcí výskyt inkontinence moči,  používání vložek a jiných pomůcek, u mužů zvětšující se prostata,  někdy dlouhodobě zavedená močová cévka a u obou pohlaví pak  také nepříznivý vliv cukrovky).

Bakteriální infekce močových cest je ve více než 95 % způsobena vzestupně – z oblasti zevního ústí močové trubice, hráze a konečníku. „Běžné“ infekce způsobuje bakteriální osídlení tlustého střeva (v 85 % je to nejznámější a nejčastější bakterie Escherichia coli), tzv. nozokomiální (nemocniční) infekce vznikají nejčastěji v souvislosti s diagnostickými nebo operačními výkony v močových cestách. Zažitým mýtem je vliv prochladnutí na vznik infekcí močových cest – může být podpůrným faktorem pro oslabení organismu, není však původcem infekcí! Vzhledem k anatomickému uspořádání mužské a ženské močové trubice je cesta vniknutí infekce velmi snadná zvláště u žen. Zevní třetina močové trubice je bakteriemi přímo osídlena. Zejména v noci cestují bakterie směrem vzhůru a mohou dosáhnout měchýře. Proud moči mechanicky očišťuje výstelku močové trubice, a to i od těchto bakterií. U žen ještě přichází jako rezervoár uroinfekce v úvahu pochva, která je osídlena řadou bakteriálních kmenů, které však nemusí způsobovat zjevné gynekologické obtíže. Pokud ale není ložisko v pochvě správně ošetřeno, přicházejí ženy k lékaři s opakujícími se infekcemi. Normální flóra v pochvě, s fyziologicky nízkým pH4, je důležitým prvkem v zábraně osídlení sliznice pochvy patogenními kmeny. Je proto vhodné ženy, které infekcemi močových cest a pochvy trpí, upozornit na riziko nadměrného užívání hygienických přípravků, které poševní pH mění. K obdobnému stavu dochází také v době menopauzy, kdy se snižuje přirozené osídlení pochvy bakterií Lactobacillus acidophillus. Ty mají důležitou úlohu vytvářet z glykogenu (škrobu) obsaženého v buňkách sliznice kyselinu mléčnou. Díky této kyselině je v pochvě kyselé prostředí, které brání rozmnožení choroboplodných bakterií a plísní. Tato ideální situace však může být narušena vnitřními i zevními vlivy. Ke změnám v poševní mikroflóře může docházet vlivem kolísání hladiny hormonů, na začátku puberty, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce. Například až u 10 % těhotných žen se může infekce močových cest vyskytnout.

Dalšími rizikovými faktory pro vznik poševní kvasinkové infekce a následně infekce močových cest u ženy jsou:

• antibiotická léčba – antibiotika působí proti bakteriím. Kromě škodlivých bakterií ničí i prospěšné bakterie. Nepůsobí však na plísně, takže může dojít k jejich pomnožení (např. k pomnožení plísně Candida albicans). Masivní pomnožení kvasinek po antibiotické léčbě bývá také ve střevech, kde jsou dále podporovány k množení nevhodnou stravou s velkým obsahem jednoduchých cukrů. Střeva tak mohou být v budoucnosti zdrojem šíření kvasinek do celého organismu včetně močopohlavního ústrojí
• nadměrné používání kosmetických a dezinfekčních prostředků – dochází k potlačení tělu vlastních bakterií a pomnožení kvasinek
• nadměrné vlhké a teplé prostředí –  v tomto prostředí se daří lépe kvasinkám, takže pokud ženy nosí syntetické spodní prádlo a silonové punčocháče, dochází ke zvýšené zapářce a možnosti rozvoje kvasinkové infekce
• celkové oslabení organismu – při celkových onemocněních a oslabení imunity (diabetes, užívání léků potlačujících imunitu)
• zevní nákaza – k nerovnováze mezi prospěšnými bakteriemi a kvasinkami v pochvě může dojít při pohlavním styku, použitím cizího ručníku či při pobytu v sauně.

Za rizikové faktory vedoucí k uroinfekci u mladých mužů se považují: kondomem nechráněný anální styk, zúžená předkožka, imunodeficitní stavy a nechráněný vaginální styk se ženou, která má poševní bakteriální nebo kvasinkový zánět. U mužů mladších 50 let se udává souvislost výskytu infekce s přítomností nerozpoznané nebo nově vzniklé vady v močových cestách, proto je třeba důkladně vyšetřit muže mladšího a středního věku (s ohledem na překážku v močových cestách – i zvětšující se prostatu, nádor či kámen).

Velmi častými, zvláště v populaci teenagerů a mladších lidí, jsou sexuálně přenosné infekce vyvolané chlamydiemi, mykoplazmaty a ureaplazmaty. Ty mohou, zvláště u mužů, probíhat zcela bez projevů, a naopak u děvčat či žen mohou být příčinou velmi často se opakujících zánětů (pokud nejsou adekvátně léčeny – a to u obou partnerů: současně a dostatečně dlouho).

Mezi nejrozšířenější pohlavně přenosné choroby na světě patří kapavka (původce Neisseria gonorrhoeae). Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník nebo spojivky v očích. Inkubační doba je 2–14 dnů. První příznaky se u mužů objevují mezi 2. a 5. dnem po infekci, u ženy 4. až 7. den. Mnoho lidí může však být bez příznaků. Jelikož jde o nemoc, která se šíří prakticky pouze pohlavním stykem, je nejúčinnější prevencí věrnost jedinému partnerovi, nebo alespoň pečlivý výběr sexuálních partnerů. Poměrně účinně snižuje pravděpodobnost přenosu správné užití bariérové antikoncepce (kondom). Léčba tohoto onemocnění vyžaduje podávání antibiotik, neléčené onemocnění může vést až k neplodnosti (jak u mužů, tak u žen).

Méně časté jsou infekce, které vznikají vnitřním přenosem krví (hematogenně) ze zánětlivých ložisek uložených na jiném místě v organismu.

Zánět močových cest

Pokud je naše tělo, potažmo imunita, z nějakého důvodu oslabena, mohou mikroorganizmy převzít kontrolu a začíná infekce - zánět močových cest. Příčiny spatřujeme v umožnění převahy mikroorganizmů, ale též ve vědomém či nevědomém oslabování odolnosti našeho těla (snížená imunita). Paradoxní je, že naší vylučovací soustavu napadají nejčastěji bakterie, které jsou běžné až potřebné v našich střevech. Což i vysvětluje možné zanesení do cest močových (pochopitelně s vyšším rizikem u žen). Záněty močových cest či močového měchýře, může způsobit řada bakterií, k jejich přesné identifikaci vedou laboratorní rozbory středního proudu moči (Začneme močit do mísy, následně do nádoby na odběr vzorku a opět do mísy. Rozbor se tedy dělá ze středního proudu).

Zvětšená prostata

Benigní hyperplazie prostaty znamená nezhoubné (benigní) zvětšení prostaty vlivem zvýšení počtu buněk prostaty.

Příčiny zvětšení prostaty přisuzuje moderní medicína mužskému testosteronu (stimuluje růst prostaty) a vyšší tvorbě ženských estrogenů (které se tvoří v malém množství i u zdravého muže v nadledvinách a zcitlivují prostatu na podněty růstu), na což reaguje prostata zvětšením.

Zvětšená prostata tlačí na dolní část močového měchýře a sužuje močovou trubici vedoucí z měchýře. Močový měchýř je obalen svalem, jenž svým stahem umožnuje vypuzení moči. Nyní musí vyvinout větší tlak, protože tlačí proti zvětšené prostatě. Dochází k hromadění moči, což je ideální pro rozvoj infekce či močových kamenů.

Zánět ledvin je zánětlivý děj postihující tkáň ledvin, především ledvinné pánvičky. Nejčastější příčinou je proniknutí infekčních bakterií z nižších částí močových cest (z močového  měchýře, močových cest). Infekčním mikroorganizmům  může výrazně pomoci zúžení až ucpání močových cest,  protože jakékoliv zpomalení průtoku je příležitostí pro  mikroby. Dalším původem může být proniknutí infekce  z krve při její filtraci v ledvinách. Zánět ledvin však  nemusí pocházet pouze z řádění bakterií, může být  způsoben i léky, popřípadě může vzniknout přehnanou imunitní reakcí našeho těla. Bakterie v ledvině narušují fungování kanálku na odvod moči a při napadaní dřeně ledvin způsobují hnisavý zánět tvořený dutinami plnými hnisu (abscesy) až vznik neléčitelného zjizvení a poškození funkce ledvin. Moderní medicína též rozlišuje zánět ledvin na akutní a chronický (dlouhodobý) a vděčíme jí za možnost laboratorního vyšetření moči, které pomáhá stanovit konkrétní onemocnění či jeho závažnost.

Rakovina močového měchýře

Příčina a mechanizmus rakoviny je chyba v genetické informaci (DNA) buňky v našem těle, která nebyla usmrcena imunitním systémem. Tato buňka nereaguje na pokyny našeho těla, z okolí přijímá živiny a nekontrolovatelně se dělí – propuká rakovina, nádorový růst. Nádorové bujení lze důmyslně a složitě dělit, k čemuž je třeba podstoupit lékařská a laboratorní vyšetření, proto určení přesného typu nádoru necháme na odbornících.

Nedostatek vitaminu D

Vitamin D (kalciferol, kalciol) se v těle mění na hormon kalcitriol. Na povel parathormonu z příštítných tělísek se ledviny, játra a kůže (nutné sluneční UV záření) podílejí na syntéze vitaminu D z cholesterolu. Skladuje se v játrech. Vitamin D, resp. kalcitriol, je hormon, který vstoupí do buněčného jádra a v něm nařídí syntézu proteinu, který váže vápník. Konkrétně vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ze střev a snižuje jeho vylučování do moči. V kostech působí obousměrně podle hladiny vápníku v krvi: uvolňuje vápník z kostí, ale též stimuluje ukládání vápníku do kostí. Jeho přítomnost ve stravě zlepšuje vstřebávání vápníku a hořčíku z trávicí soustavy.

Cukrovka

Pokusíme si jednoduše vysvětlit, co v případě cukrovky v našem těle nefunguje. Pokud se ve slinivce břišní tvoří inzulin v nedostatečné formě, nebo se netvoří vůbec, pak hovoříme o diabetu, cukrovce 1. typu.

Další možný problém je, že inzulinu vzniká dostatek, u někoho dokonce nadbytek, ale buňky v našem těle nereagují, neslyší na jeho pobídky přijímat glukózu z krve. Tak je charakterizován diabetes, cukrovka 2. typu.

V krvi tedy koluje nadbytek cukru (hyperglykemie), ale buňky přesto hladoví a volají po potravě. Tělo tento problém řeší štěpením tuků, popřípadě bílkovin.

Rakovina prostaty

Příčina a mechanizmus rakoviny je chyba v genetické informaci (DNA) buňky v našem těle, která nebyla usmrcena imunitním systémem. Tato buňka nereaguje na pokyny našeho těla, z okolí přijímá živiny a nekontrolovatelně se dělí – propuká rakovina, nádorový růst. Důvod vzniku rakoviny prostaty není dosud pochopen, jako u ostatních nádorových onemocnění jsou zmiňovány toxické látky, genetika, infekce.

Standardní léčba ČASTÉHO MOČENÍ

V případě projevů by měl pacient zvýšit příjem nedráždivých tekutin, event. užít léky proti bolesti, a hlavně navštívit praktického lékaře, který většinou odebere moč do sterilní nádoby a odešle ji na bakteriologické vyšetření ke stanovení původce infekce.

Pokud nemá možnost toto vyšetření udělat, měl by pacienta poslat na specializované pracoviště (urologii) k dalšímu vyšetření. U rizikových skupin (teenageři) je vhodné také vyšetření na pohlavně přenositelné patogeny (chlamydie apod.). Již v této době jsou nasazována antibiotika (širokospektrá, podle zkušeností ta, která mají dobrý účinek u močových infekcí). Tato léčba může být změněna podle výsledků bakteriologického vyšetření.

V průběhu léčby je samozřejmě vhodný nadále vyšší příjem tekutin, nedráždivá (nekořeněná) strava, pravidelné močení, a pokud je nutné, také léky proti bolesti. Během několika dnů tento stav odezní. Oddalování zahájení léčby není vhodné, zvláště pro riziko přestoupení infekce na horní močové cesty a ledviny, která má mnohem bouřlivější a nepříjemný průběh s horečkami, bolestmi v zádech, pracovní neschopnost je pak nutná.

Příznaky ČASTÉHO MOČENÍ

• časté nucení na močení
• pálení, řezání (zvláště při domočování)
• bolesti za stydkou kostí, v oblasti močové trubice
• mnohdy také krev viditelná v moči
• někdy teploty, celková únava a schvácenost
• u mužů (pokud přestoupí infekce i na jiné orgány) bolesti nadvarlat, varlat, na hrázi, výtok z močové trubice

Odstranění ČASTÉHO MOČENÍ tradiční čínskou bylinnou medicínou